FYZIOTERAPIE


Fyzioterapie je medicínsky obor, který se zabývá prevencí, vyšetřením, diagnostikou a terapií poruch pomocí různých metodik (manuální terapie, měkké a mobilizační techniky) a cvičením (pohyb zaměřený na uvolnění a posílení svalů a směrující k úlevě od bolesti a návratu k správným pohybovým vzorcům ). Nabízím individuální přístup ke klientovi a jeho potížím, motivaci k samostatnosti a vlastní iniciativě cvičit doma či v práci, nebo kdekoliv to je možné...


Terapie

  1. Fyzioterapie dospělý (bolesti zad a kloubů, akutní i chronické bolesti kloubů a páteře, skoliózy, vadné držení těla, vyzařovaní bolesti do končetin, bolesti hlavy....)  
  2. Fyzioterapie dětí (vadné držení těla, skoliózy, ploché nohy, posílení hlubokého stabilizačního systému, kompenzační cvičení u sportovců....)
  3. Dechové cvičení ( astma, stav po zánětu dýchacích cest....)
  4. Relaxační techniky při zátěži 


Při individuální terapii jsou využité techniky:


  • Diagnostika a terapie

Základním prvkem terapie je důkladné vyšetření, diferenciace a definice základu problému. Po definici poruchy v pohybovém systému člověka lze přesně aplikovat druh pohybové léčby tak aby byla co nejúčinnější na úlevu od bolesti, návrat správných pohybových vzorců. Některé svaly potřebují protažení, jiné zas uvolnění- úprava svalové dysbalance je prioritním cílem fyzioterapie.


  • Měkké a mobilizační techniky

Techniky měkkých tkání je soubor manuálních technik a postupů, které využíváme k ovlivnění napětí kůže, podkoží, fascií a svalů. Svalové bolesti, kloubní blokády, či aktivní jizvy - to vše je možné léčit pomocí této metody. 


  • PNF

Proprioceptivní neuromuskulární facilitace 

Samotné základy této metody zpracoval Dr. Herman Kabat v polovině 20. století. Jedná se o jednu z metod patřících do skupiny označované jako metody na neurofyziologickém podkladě. Princip PNF vychází z ovlivnění motorických neuronů a konkrétních nervových drah na základě impulsů přicházejících ze svalů, šlach a kloubů. Přesněji z proprioceptorů, které jsou v nich uloženy. Současně jsou ovlivněna i tzv. vyšší motorická centra, která reagují na impulsy přicházející z taktilních, zrakových a sluchových exteroreceptorů. Vše je uskutečněno pomocí různých hmatů a pohybů (aktivních i pasivních), často v kombinaci s dynamickou či statickou prací a vhodně zvolenému odporu.

Metoda proprioceptivní neuromuskulární facilitace se využívá při onemocnění centrálního nervového systému, poranění míchy, degenerativních procesech, ortopedických poruchách, poškození periferních nervů, u stavů po operaci, traumatickém poškození nebo při amputacích apod. Naopak se neprovádí při kardiovaskulárním onemocnění, metastázujících zhoubných nádorech, horečnatých stavech atd. 


  • Baňkování

Baňkování je léčebná metoda vycházející z tradiční čínské medicíny. Jde o přikládání skleněných nebo jiných baněk na reflexní Headovy zóny. Účinek baněk spočívá vytvořením podtlaku, jenž způsobí jejich přisátí na pokožku. Na pokožce se to projeví silným prokrvením, okysličením. Prokrvení a okysličení odplaví škodliviny a po opakované aplikaci vede k úlevě od bolesti.


  • Reflexní masáž chodidel

Chodidla jsou kontaktními místy pro celé tělo. Reflexní terapie využívá tlak a masáž reflexních zón a ploch na chodidlech. Stimulace při masáži pomáhá při uvolnění bolesti, zlepšení nervové činnosti, prokrvení a nastolení celkové rovnováhy těla. Účinek terapie je možné zaměřit a to nejenom na jednotlivé orgány, ale aj na každou část těla. 


  • SM Systém

SM systém ( = stabilizační a mobilizační systém) představuje bohatý cvičební program se speciálním elastickým lanem. Autor této metody, MUDr. Richard Smíšek, si vzal za cíl posílit, stabilizovat, protáhnout a zrelaxovat celé tělo.Správné cvičení aktivuje nožní klenbu a meziobratlové a hýžďové svaly, díky čemuž se sníží tlak na meziobratlové ploténky a zajistí napřímení páteře. Obratle se od sebe oddálí a vznikne prostor k regeneraci, výživě a léčbě plotének. Cílem je aktivovat celou svalovou skupinu a protáhnout a uvolnit svaly náchylné k přetížení nebo zkrácení.


  • Tejpování

Tejpování je terapeutická metoda, která využívá speciálních pásků a jejich aplikaci na pokožku, aby poskytla podporu svalům, kloubům nebo jiným částem těla. Tato technika se běžně používá ve sportu, rehabilitaci a fyzioterapii ke stabilizaci, zmírnění bolesti nebo zlepšení pohyblivosti. Kineziologické tejpování je populární zejména u sportovců, ale také u lidí, kteří trpí chronickými bolestmi nebo potřebují podpořit rehabilitaci po úrazu. Hlavním cílem tejpování je:

  • Stabilizace zraněných nebo oslabených oblastí, jako jsou klouby či vazy.
  • Zlepšení krevního a lymfatického oběhu, což podporuje regeneraci.
  • Snížení bolesti a svalového napětí pomocí odlehčení postižených míst.
  • Prevence úrazů, například při sportovních aktivitách.


  • Využití pružných materiálů

Cvičení s využitím napětí pomůcek (theraband, malý míč, velký míč, bosu, nestabilní plošiny...). Cvičení s moderními gumovými expandéry  je efektivní a bezpečné, pokud se provádí správně. Expandéry poskytují variabilní odpor, který roste s jejich natahováním. To znamená, že čím více pružinu napínáte, tím náročnější je cvičení. Tento typ zátěže aktivuje svaly komplexněji než cvičení s pevnou vahou a pomáhá budovat sílu rovnoměrně v celém rozsahu pohybu. Navíc cvičení s pružinami je šetrné ke kloubům, protože eliminuje nárazy a prudké pohyby typické pro cvičení s činkami. Díky tomu jsou vhodné i pro osoby s omezenou pohyblivostí nebo po zranění. Další výhodou je jejich skladnost a nízká hmotnost. Snadno je sbalíte do batohu a můžete cvičit kdekoli – doma, venku nebo na cestách. Cvičení s pružinami je také velmi variabilní. Existuje nepřeberné množství cviků, které lze s nimi provádět, ať už se zaměřujete na posílení horní části těla, dolních končetin nebo celého těla. Před zahájením cvičení je důležité se seznámit s technikou a zvolit si správnou úroveň odporu.